pátek 16. ledna 2015

Rozporuplná ochrana

Není mým cílem v tomto článku, téma rozebírat obšírně, protože skutečně je skličující. A pravděpodobně si mnozí zainteresovaní touto „postupkou“ prošli nebo zůstali na určitém stupni nebo sešli z nějakého stupně. Nicméně ochrana zvířat je velmi různorodá, a pro ty, kteří na ni nahlíží bez účasti nebo nováčci, mohou mít dojem, že je to něco jako koherentní celek, a pak být pomateni.

Takže ochrana zvířat rozhodně není nějakým koherentním celkem, není monolitická, ale je velmi rozporuplná a různě směřující.

Ale jsou zde tři hlavní proudy, které stojí za to alespoň „povrchně“ prozkoumat nebo popsat.

Těmito třemi proudy jsou: welfare (životní pohoda) zvířat, práva zvířat a osvobození zvířat.

Všechny tři proudy spolu souvisejí, ale také ne, vzhledem k tomu, že najdete stejné lidi, kteří/které se pohybují ve všech zmíněných proudech, ale také lidi, kteří/které jsou součástí jednoho, nebo dvou zmíněných proudů a jsou striktně proti postojům onoho či tohoto proudu.

Welfare zvířat je proud ochrany zvířat, který je velmi utilitární. To znamená, že jsou zde lidé, kteří/které usilují o lepší podmínky pro zvířata, ale nemusí zpochybňovat nebo odmítat samotné zneužívání, vykořisťování, věznění nebo komodifikaci zvířat. Nicméně mezi welfaristy jsou lidé, kteří/které zlepšování podmínek vnímají jako alespoň nějakou dočasnou pomoc zvířatům ve společnosti, která si odmítá připustit širší důsledky našeho vztahu ke zvířatům.

Welfaristé tak lobbují u kompetentních např. za „humánnější“ zabíjení zvířat, zvětšování klecí nebo méně invazivní pokusy, apod.

Ale je také pravdou, že jsou mezi welfaristy lidé, kteří nespolupracují se systémem, to jest nelobbují u kompetentních, ale spíše poukazují na ekonomiku současného systému jako na hlavní zdroj utrpení nebo vykořisťování zvířat, i když v podstatě sami zcela neodmítají nebo nemohou odmítat vykořisťování zvířat (nicméně v masové společnosti je nemožné se vyhnout dopadům masových chovů). Jsou to většinou anarchisticky smýšlející lidé a jiní antikapitalisté, kteří/které vnímají zvířata jako jakousi „potřídu“ lidského společenského řádu.

Welfare zvířat je pravděpodobně nejznámějším proudem ochrany zvířat, a je zde mnoho lidí, kteří/které si myslí, že zde ochrana zvířat končí. Jenomže jsou zde další proudy, které se zabývají zvířecím útlakem mnohem hlouběji. Jedním z nich jsou práva zvířat.

Práva zvířat většinou uznávají lidé, kteří/které jsou konfrontováni/y a spojeni/y s vědomím, že zvířata mají své vlastní životy, nejsou na světě pro nás, k našemu užitku, navzdory všeobjímající „pravdě“ vycházející z praxe domestikace, že zvířata jsou k našemu užitku. Tito lidé odmítají vykořisťovat, věznit nebo zabíjet zvířata. Ale v právech zvířat jsou také mnozí, kteří ačkoliv uznávají práva zvířat, jsou spíše stále welfaristé a mohou stále zastupovat přesvědčení, že zvířata je dobré nějakým způsobem zneužívat, pokud je to z pohledu těchto lidí dobré. 

Lidé z práva zvířat se často považují za tzv. abolicionisty, což je odvozeno od odmítnutí otroctví, v tomto případě míněno zvířecího otroctví. Tito lidé také velmi často přirovnávají lidské otroctví ke zvířecímu otroctví, a připisují to stejnému prameni, kterým je nadřazování. Takže odmítají speciesismus. Tito lidé jsou také lidmi, kteří/které jsou ve většině vegané a propagují veganský životní styl jako řešení na ukončení vykořisťování zvířat. Dále v tomto proudu ochrany zvířat někteří/některé vnímají jako řešení pro ukončení vykořisťování některých zvířat např. možné pěstování masa v laboratořích, apod. Dnes tito lidé bývají vegany nebo „alespoň“ vegetariány.

Přesto, že se lidé z hnutí za práva zvířat mohou účastnit v občanské neposlušnosti a protestech, současně také věří ve spolupráci se systémem prostřednictvím lobbingu, marketingu nebo využívání médií.

Nejradikálnějším proudem ochrany zvířat je osvobození zvířat.

Osvobození zvířat mohou zastupovat také lidé z hnutí za práva zvířat nebo skrytě i welfaristé, nicméně osvobozením zvířat je odmítána domestikace zvířat, jejich držení v zajetí nebo například manipulace s jejich geny (genetická selekce).

Osvobození zvířat není v souladu se současným společenským myšlením a systémem, proto lidé za osvobození zvířat táhnou často k anarchismu, a také mohou vidět sociální realitu s realitou vykořisťování zvířat velmi spojenou.

Pro osvobození zvířat jsou často porušovány zákony, aby se zachránila zvířata nebo se jim zachovala stanoviště, čímž se v kontrastu k výše uvedeným proudům tento liší v tom, že lidé mohou ve své podstatě odmítat spolupracovat se systémem nebo jednat ze zastupiteli vlád. Ale je také pravdou, že jsou zde lidé, kteří/které současně spolupracují s „pravomocnými“, jak je zde uvedeno, jsou to lidé, kteří/které nějakým způsobem souhlasí z welfare nebo právy zvířat.

V hnutí za osvobození zvířat je většinou vnímáno veganství jako nutnost, nicméně jsou zde také lidé, zejména zelení anarchisté (anarho-primitivisté), kteří/které ačkoliv usilují o osvobození zvířat a napříč mnohým protestům ze strany vegansky se stravujících proti jejich stanoviskům, neberou nutnost být veganem a jejich cílem není veganský svět, ale spíše odstranění infrastruktury, která zvířata domestikuje, vykořisťuje a vězní.

Téma osvobození zvířat nikoliv prostřednictvím nějakého veganského světa je velmi rozporuplné mezi skupinami, které zastávají veganský svět a které ne: V podstatě není jiného způsobu, jak dosáhnout odstranění domestikace zvířat než prostřednictvím vzniku nějakého veganského světa nebo odmítnutím celé civilizace.

Takže jsou v osvobození zvířat zapojeni lidé, kteří/které jsou striktně proti zabíjení zvířat pro naši potravu, a jsou zde lidé, kteří/které neodmítají zabíjení zvířat pro naši potravu (nebo odmítají současné zabíjení, ale ne návrat k lovu), ale poukazují na širší důsledky civilizovaného bytí, včetně potřebného fyzického ničení habitatů volně žijících zvířat infrastrukturou nebo chodem civilizace.

Jak je uvedeno na začátku, článek je spíše nastíněním reality v ochraně zvířat, a je také osobní zkušeností, takže jiní/jiné mohou toto téma více rozebrat, nebo chápat jiné nebo širší souvislosti a vztahy v ochraně zvířat.  

* Byl zde používán pojem „zvířata“, ačkoliv lidé jsou také zvířata, a nemělo by být takto děleno na lidi a zvířata.

Žádné komentáře: