čtvrtek 3. května 2012

Vivisekce je vědeckým podvodem

Vivisekce (z latinských slov „vivus“ a „sectius“ - „řezat“ a „živé“ ) je definována jako operace provedena na živém organismu pro pokusné či výzkumné účely, stejně tak jsou vivisekcí toxikologické testy na živém organismu, nebo může být pojmem vivisekce definována pokusná, toxikologická či výzkumná laboratoř kde se provádí operace či testy na živém organismu pro pokusné nebo výzkumné účely. 

Vivisekce na zvířatech je údajně nezbytně nutná k tomu, aby byly produkty, které používáme bezpečné a abychom byli schopni nalézat nové léčebné postupy pro nemocné. Tvrdí se, že vivisekce na zvířatech je zásadně důležitá, protože k vývoji léků je nutné mít k dispozici celý organismus.

V otázce etické spornosti zastánci vivisekce na zvířatech nejčastěji demagogicky odpovídají: „Co myslíte, že je důležitější? Život vašich bližních nebo život tzv. laboratorní krysy, králíka či psa?“. Demagogická odpověď odpůrce vivisekce může být: „Co myslíte, že je důležitější? Život vašich bližních nebo život vašich sousedů?“. Otázkou však není, zda si vybrat mezi životem lidským nebo jiných zvířat, ale zda si vybrat mezi dobrou a špatnou vědou. Věda založená na vyhledávání léčebných postupů pro nemocné skrze mrzačení jiných nemůže být dobrou vědou.

Oběti vivisekce jsou vždy slabší, které/kteří nejsou schopny/schopni obrany mocných. Ať se jedná o neschopnost obrany nelidských bytostí vůči moci lidí, nebo neschopnost obrany některých lidí (viz. Tuskegee syfilis experiment, Guinea Pig Kids nebo Grudziadz a 21 mrtvých bezdomovců při testování vakcíny proti H5N1) před mocí lidí z farmaceutických či chemických firem, vládních a zdravotnických organizací či institucí apod.

Vivisekci na zvířatech neodporuje „pouze“ etické hledisko, ale i hledisko vědecké. Z vědeckého hlediska neexistuje žádná bytost, na níž by bylo možno experimentovat ve prospěch jiné, jak se to snaží v obráceném smyslu dokázat zastánci vivisekce - každá bytost se od jiné liší. Reakce na různé látky se liší s věkem, mezi pohlavími, etniky a dokonce i mezi členy rodiny. Každý jsme jiný, ale nejsme od sebe navzájem tak odlišní, jako jsme od nelidských bytostí. Rozdíly mezi člověkem a jiným zvířetem jsou tak velké, že vykazují pouze riskantní analogie.

92% potencionálních léčiv, která jsou po testování na zvířatech prohlášena za bezpečná a účinná, neprojde klinickými testy na lidech(1), buď kvůli nedostatečné účinnosti nebo kvůli nežádoucím vedlejším účinkům.

Vývoj penicilinu, prvního antibiotika na světě, trval přes deset let kvůli nepříznivým výsledkům pokusů na králících. Kdyby byl testován na morčatech, která zabíjí, nemusel být vyvinut nikdy. Sir Alexander Fleming podotkl: „Ještě štěstí, že jsme v roce 1940 pokusy na zvířatech ještě nedělali, protože v takovém případě by penicilin zřejmě nikdy nezískal licenci, a celý výzkum a vývoj antibiotik by se zastavil.“ .(2) Pokud by vývoj léků závisel na vivisekci na zvířatech, tak je tomu dnes, stejně jako penicilinu by nebylo inzulinu, aspirinu, ibubrufenu aj. Na jisté druhy zvířat, na nichž se provádí pokusy, mají totiž tyto léčiva velmi drastický dopad - aspirin způsobuje rození deformovaných mláďat u krys, opic, prasat, psů, insulin je příčinou deformací u králíků a myší atd.

Dr. Albert Sabin, který vynalezl očkovací látku proti obrně, přísahal, že její vynález „trval dlouho kvůli chybné představě o lidské chorobě, a to na základě zavádějících experimentálních modelů této choroby u opic.“ (3) či Dr. Richard Klausner, bývalý ředitel amerického Národního rakovinového institutu (NCI) vyslovil: „Dějiny výzkumu rakoviny jsou ve skutečnosti dějinami léčby rakoviny u myší. Léčili jsme rakovinu u myší po desítky let, ale u lidí to nedokážeme.". NCI se také domnívá, že „ve skutečnosti jsme některé léky proti rakovině zavrhli, protože se u myší ukázaly jako neefektivní.“. (4)

Nebezpečnost látek testovaných na jiných zvířatech na lidské zdraví se projevila v četných případech. Léky předepisované po mozkových příhodách (např. Cerestat, MaxiPost, Zendra, Lotrafiban, Gavestinel, Nimodipine, Clomethiazole (5)) a považovaných za neškodné a účinné díky pokusům na zvířatech ve skutečnosti zabily či ublížily lidským pacientům při klinických studiích.

Vioxx®, lék proti artritidě, byl stažen z prodeje na celém světě v září roku 2004, protože jen v USA zapříčinil 140 000 srdečních infarktů a mozkových příhod. Přitom ve fázi testování se zdál neškodný a srdcím zvířat dokonce prospěšný. Náměstek ředitele pro bezpečnost americké Správy pro potraviny a léčiva (Food and Drug Administration (FDA)) situaci popsal jako „největší katastrofu co se týče bezpečnosti léků ve světové historii“. (6)

Hormonální substituční terapie (HRT), předepisovaná mnoha milionům žen, snižuje riziko srdečního infarktu a mozkové příhody u opic. Ženám se riziko naopak značně zvýšilo. Předseda Německého výboru pro bezpečnost léčiv označil HRT za „nový Thalidomid“. Odhad HRT způsobila v posledních 10 letech 20 000 případů rakoviny prsu a několik tisíc případů infarktů a mrtvic jen ve Velké Brtánii. (7)

Thalidomid, který na počátku 60. let způsobil vrozené defekty u více než 10 000 dětí, způsobuje tytéž jen u několika málo dalších živočišných druhů. James Schardein, nestor v oblasti studií vrozených defektů, řekl: „Thalidomid byl testován na asi deseti druzích krys, patnácti druzích myší, jedenácti plemenech králíků, dvou plemenech psů, třech druzích křečků, osmi druzích primátů a na několika dalších, od sebe tak odlišných živočišných druzích, jako jsou kočky, pásovci, morčata, divoká prasata a fretky. Teratogenní účinky se objevily pouze příležitostně.“. (8) Ironií je, že pokud by byl Thalidomid, jehož vedlejší účinky učinily z pokusů na zvířatech nutnost, hodnocen pouze na základě jejich výsledků, byl by dnes zřejmě stále schválen.

Mexaform® celosvětově zmrzačil více než 200 000 lidí, Trasylol® zvyšoval o padesát procent riziko úmrtí než užívání jiných léků, nebo TGN1412 nový lék při klinických studiích způsobil lidským dobrovolníkům vícečetné selhání orgánů a to i přesto, že dávka více než 500krát vyšší, než jaká byla podána lidským dobrovolníkům, byla předtím aplikována makakům a to bez zaznamenaných vedlejších účinků. (9)

Kvůli každému produktu umírá tisíce zvířat. Většina těchto testovaných produktů nijak nepřispívá k rozvoji medicíny, ani lidstva. Jen v Německu je na trhu dostupných 60 000 léků. Mnoho z nich je identických, a jsou pouze vyrobeny a prodávány pod jinými jmény. Podle WHO (World Health Organisation - Světové zdravotnické organizace) je ve skutečnosti pouze 325 léčiv opravdu nezbytných. (10)

Včetně skutečnosti, že pokusy na zvířatech jsou pro některé/některý jejich kariérou a nemalými zisky, klíčovým faktem proč se stále provádějí je, že data, získaná při pokusech na zvířatech, poskytují ochranu před zodpovědností v případě, že by nějaký lék člověka zranil či zabil. Společnost, která na zvířatech testuje svůj produkt prokáže, že prováděla pokusy podle přesných postupů a pravidel a bude tvrdit, že udělala vše pro to, aby se nepřihodila žádná tragédie. Tímto způsobem minimalizuje jakýkoliv postih.

Britská horní sněmovna (k testu toxicity po opakované dávce) uvedla: "Lepší metoda (testovaní) by mohla být v podstatě zamítnuta, protože dává přesný výsledek (přesnou předpověď účinku na lidské zdraví) častěji, než stávající testy na zvířatech.". (11)

Pokusy na zvířatech jsou ve farmaceutickém či chemickém průmyslu oblíbené také proto, že mohou být použity k dokázání téměř čehokoli, co je potřeba, záleží jen na použitém druhu zvířat a způsobu provedení testů. Kladení důrazu na data, získaná při pokusech na zvířatech, dovoluje farmaceutickým společnostem, aby se vyhýbaly výdajům, které by správně měly investovat do klinických studií. Od poloviny 20. století tvrdí lékaři, že klinické studie by měly zahrnovat více osob, trvat delší dobu a používat „vzorky“ ze širšího spektra společnosti, nejen mladé bílé muže, jak je obvyklé. Ženy obvykle do studií zahrnovány nejsou pro případ, že by mohly být těhotné; společnost by poté byla učiněna zodpovědnou za jakýkoli neočekávaný vrozený defekt u dítěte. Často studie nezahrnují ani pacienty, pro které je lék vyvíjen.

Konec testů na zvířatech neznamená konec lékařského výzkumu. Naopak, zaměřit výzkum na lidi např. v oblastech epidemiologie, klinického výzkumu, výzkumu bezpečnosti a zdraví v závislosti na zaměstnání nebo tzv. sociální medicíny by vedlo ke skutečnému lékařskému pokroku. Výzkumné metody bez použití ostatních zvířat, které využívají lidské buňky a tkáně v kombinaci se speciálními počítačovými programy, moderní zobrazovací techniky nebo tzv. mikrodávky přináší přesné a směrodatné výsledky, na rozdíl od pokusů na ostatních zvířatech. Sofistikované počítačové programy jsou schopné podat informace o struktuře, účincích a toxicitě látek, jakými jsou nové léky a chemikálie. Mikročipy kombinují výhody počítačů a metod in-vitro - v systému miniaturních kanálků a komůrek jsou mikročipy osídleny lidskými buňkami z různých orgánů. Takto je možné testovat účinky látek na jednotlivé orgány, jakož i sledovat, jak jsou látky metabolizovány a zda jsou při jejich metabolizování produkovány toxické odpadní produkty.

Dr. Bernhard Rambeck, vědec v oblasti epilepsie, člen výboru organizace Lékaři proti pokusům na zvířatech zdůrazňuje: „Neměřitelné škody, které medicína utrpěla díky pokusům na zvířatech, spočívají v nekonečném zdůrazňování přírodně–vědeckého úhlu pohledu při současném potlačování a zanedbávání psychických aspektů zdraví a nemocí člověka. Nikdo nezpochybňuje, že přírodní vědy dokážou vysvětlit důležité mechanismy ve fungování člověka a zvířete. Chybný závěr, který se prosadil díky výzkumu založenému na pokusech na zvířatech, spočívá ale ve víře, že pro pochopení zdraví a nemocí jsou směrodatné jen aspekty vysvětlitelné přírodními vědami a materiálně uchopitelné. Tento závěr vedl k tomu, že současná medicína přes gigantické investice a obrovský nárůst znalostí detailů tápe kolem jádra problému a v boji s civilizačními a masovými chorobami jen přešlapuje na místě.“...pokračování...„Zavedení pokusů na zvířatech a s tím spojený nástup přírodních věd přesunuly těžiště medicíny od idey léčení k mechanistickým představám o opravě defektních orgánů. V původním smyslu bylo léčení spojováno s komplexními aspekty, které zahrnovaly tělo i duši. V protikladu k tomu je dnešní medicínou uznáváno léčení jen tehdy, pokud zapadne do rámce definovaného přírodními vědami. Ale odkud vlastně víme, že je možné léčbu komplexně uchopit jen skrze běžnou fyzikálně definovanou realitu?“. (12)

Řada signálů poukazuje na to, že současně praktikovaná medicína dosáhla v každém ohledu svých hranic a řadou lékařů i pacientů je hodnocena jako dále nevýhodná, nebezpečná a s ohledem na významné masové choroby i neefektivní. Pokud lidstvo přežije globální problémy naší doby, mohla by se komplexní medicína při ohleduplném zařazení poznatků z přírodních věd stát dědicem tradičních a nekonvenčních lékařských postupů. Pokusy na zvířatech při tom nebudou hrát další roli a zaniknou jako vražedný omyl historie lékařství. (12)  

Zdroj: (1) Harding, A. More compounds failing phase I. FDA chief warns that high drug attrition rate is pushing up the cost of drug development. The Scientist, August 6th 2004

NHP Study: Evidence from Europeans for Medical Progress and Antidote-Europe, Safer Medicines Campaign, pg 1, accessed February 2009 - http://www.safermedicines.org/news/primate_inquiry_submission.pdf

(2) Science 1996; 273:1856-61 103 či Sacred Cows and Golden Geese: The Human Cost of Experiments on Animals str. 73

(3) Sabin, Albert, MD statement before the subcommittee on Hospitals and Health Care, Committee on Veterans Affairs, House of Representatives, April 26, 1984 serial str. 98-48.

(4) Frequently Asked Questions - http://www.safermedicines.org/faqs/faq10.shtml Quotes from Doctors & Researchers - http://www.safermedicines.org/quotes/cancer.shtml

(5) Globalization and Animal Law: Comparative Law, International Law and International Trade str.128

(6) FDA is incapable of protecting US “against another Vioxx” - http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC534432/

(7) A second chance for hormone replacement therapy? - http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1326430/ The Rise and Fall of Estrogen Therapy: The History of HRT - http://leda.law.harvard.edu/leda/data/711/Rothenberg05.pdf str.65

(8) Schardein, JL, Drugs as Teratogens, 1976 and Schardein, JL, Chemically Induced Birth Defects, Marcel Dekker 1985

(9) J.U. Schnurrer, J.C. Frölich: Zur Häufigkeit und Vermeidbarkeit von tödlichen unerwünschten Arzneimittelwirkungen. Der Internist 2003; 44, 889-895

(10) World Health Organisation, press release 4.9.2002 (WHO releases first global reference guide on safe and effective use of essential medicines) - http://www.who.int/mediacentre/news/releases/who67/en/index.html

(11) House of Lords (2002) Select Committee on Animals in Scientific Procedures: Toxicology Working Group report

(12) Die Rolle des Tierexperiments in der Medizin - Dr. Bernhard Rambeck - http://www.aerzte-gegen-tierversuche.de/infos/humanmedizin/103-die-rolle-des-tierexperiments-in-der-medizin.html  

Další zdroj: Homeless people die after bird flu vaccine trial in Poland - http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/poland/2235676/Homeless-people-die-after-bird-flu-vaccine-trial-in-Poland.html

Tuskegee syphilis experiment - http://en.wikipedia.org/wiki/Tuskegee_syphilis_experiment

New York's HIV experiment - http://news.bbc.co.uk/2/hi/programmes/this_world/4038375.stm

Guinea Pig Kids - http://guineapigkids.com/

Der Mythos vom Tierversuch - Dr. Bernhard Rambeck - http://www.aerzte-gegen-tierversuche.de/infos/allgemein/12-der-mythos-vom-tierversuch.html

Researchers Propose Reason For Severe Side-Effects Of Clinical Trial That Caused Multiple Organ Failure In Human Volunteers - http://www.sciencedaily.com/releases/2007/01/070125093227.htm

Proč nejsou pokusy na zvířatech nutné - http://www.svobodazvirat.cz/novinky/proc-nejsou-pokusy-na-zviratech-nutne.htm

Odkazy zobrazeny dne 7.5.2012.

Žádné komentáře: