středa 9. května 2012

Oběti vaječného průmyslu

Je jasné, že dnes drtivá většina kuřátek se již nelíhne do slámy, ale rodí se bez matky osamoceně v umělých líhních. Sama intenzivní velkovýroba uvádí, že intenzivní velkovýroba vajec je nemyslitelná bez umělého líhnutí drůbeže. Kapacita líhní může být až 100 tisíc násadových vajec i více.

V líhních se z poloviny vajec líhnou slepičky a z druhé poloviny kohoutci. Kuřátka jsou proto ihned po narození rozdělena na kohoutky a zdravé a hendikepované slepičky. Tato procedura se nazývá sexování. Při sexování jsou používány drastické metody, při nichž jsou kohoutci, spolu s hendikepovanými slepičkami doslova naházeni na běžící pás, který je zakončen zařízením z rychle rotujícími břity nebo plynovou komorou.

Odůvodněním zabíjení kohoutků a hendikepovaných slepiček je, že jsou pro vaječný průmysl nepotřební.

Jestliže je běžící pás zakončen rychle rotujícími břity, kuřátka jsou rozemleta zaživa, pokud je pás zakončen plynovou komorou, kuřátka umírají udušením oxidem uhličitým. Dušení oxidem uhličitým trvá až 30 sekund a znalecké posudky hovoří o problémech s dýcháním, stresu a strachu ze smrti.

Když se v plynové komoře hromadí těla kuřátek, je možné a ne ojedinělé, že se kuřátka na vrcholu, a nejen na vrcholu nahromaděných mrtvých těl neudusí zcela nebo se jen přidusí či omráčí a musejí být znovu tzv. doplynována v jiné plynové komoře, nebo umírají hodiny nebo i dny v kontejneru v hromadě nebo na hromadě mrtvých sourozenců a sourozenkyň.

Každý rok je v líhních Evropské Unie zabito přes 280 miliónů kuřátek. Důvodem zabíjení kohoutků a hendikepovaných slepiček je, že jsou pro vaječný průmysl nepotřební.

Kuřátka, která se narodila jako zdravé slepičky, jsou rozvezena do chovů, kde jsou držena dokud nezačínají snášet vejce, což je v rozmezí čtyř až šesti měsíců. Poté se narvána v bednách či klecích transportují do intenzivních chovů, chovů „ekologického“ zemědělství nebo se prodají drobným chovatelům. V této době se mladé slepičky stávají chovanými za účelem produkce vajec tzv. nosnicemi.

„Nosnice“ byly vytvořeny genetickou selekcí, šlechtitelským procesem křížením různých linií. Původně slepice nesly 6 až 12 vajec ve dvou až třech cyklech ročně, genetická selekce však zapříčinila, že dnešní slepice snášejí více než 300 vajec za jediný rok. Genetická selekce se samozřejmě neobejde bez vlivu na zdraví slepic. Všechen vápník z těl slepic vezmou skořápky vajec. Toto má za následek, že slepice často trpí osteoporózou.

V drtivé většině se slepice chovají v intenzivních chovech. Zde se jejich každodenní realitou stává bída, bolest a trápení v klecích. Tento způsob chovu je nejlevnější a proto nejběžnější. Pro slepice zdrcující.

V České republice je ročně chováno 9 až 10 milionů nosnic, v celé EU kolem 350 miliónů nosnic. Zhruba 97% slepic z chovů intenzivního zemědělství živoří v klecích, necelá 3% slepic živoří na podestýlce v halách.

Od roku 2012 přichází v Evropské unii v platnost zákon, který zakazuje chov slepic v tzv. neobohacených klecích a zavádí chov v tzv. obohacených klecích.

„Neobohacené“ klece jsou rozměrů  nepřesahující 550 cm2 prostoru na jednu slepici, což je menší prostor než list papíru formátu A4. Formát A4 má 623,7 cm2. „Obohacené“ klece mají rozměry 750 cm2 prostoru na jednu nosnici, z toho  je ale pouze 600 cm2 „využitelné“ plochy na jednu nosnici, zbytek  představuje společné prostory jako je hnízdící box apod.

Slepice v „obohacených“ klecích nemohou  projevovat své přirozené etologické potřeby. Mezi tyto potřeby patří shánění potravy, tělesný pohyb, úprava peří, popelení a stavění hnízda. V klecích si ani křídla a nohy nemohou protáhnout.

Mezi zranění, kterými jsou slepice v klecích postihnuty patří především zlámané nohy či zlámaná křídla, a také otevřené rány, které bývají  příčinou infekce.

Při podestýlkovým chovu, slepice žijí v přeplněných temných halách bez  klecí, kde i na  devět slepic připadá životní prostor m2. V těchto chovech, stejně tak jako v klecových chovech, se běžně vyskytují mrtvá těla nosnic v různých stádiích rozkladu, včetně  nemocných a zraněných či infekcí postižených ptáků. Pro majitelé chovů je z úsporných důvodů výhodnější, když neléčí zraněné a nemocné nebo je vybíjejí. Jediným „pozitivem“ podestýlkového chovu je, že se zde slepice mohou popelit a hrabat, nicméně život slepic je i v podestýlkových chovech tvořen z bídy, bolesti a trápení.

V klecových chovech i v podestýlkových  chovech, kde slabší nemají možnost vyhnout se silnějším či se těžko slabší vyhýbají silnějším, a kde je silně narušena sociální hierarchie slepic, slepice často zešílejí a uklovají se k smrti. Uchylují se tedy ke kanibalismu. Aby se omezila možnost propuknutí kanibalismu, slepice se mrzačí bolestivou metodou tzv. kauterizace zobáku. Při kauterizaci zobáku se pomocí rozžhavené čepele nosnicím odřezává špička zobáku, která je plná nervových zakončeních. Kauterizace zobáku je mimojiné i ukázkou toho k jakým absurditám lze dospět vylepšováním welfare.

Ačkoliv jsou „ekologické“ chovy všelijak vyzdvihovány, nejsou žádný zázrak. Tak jako v klecových chovech nebo podestýlkových, jsou v k vidění nemocné, umírající a mrtvé slepice mezi zdravými a živými, které je pro majitele farem výhodnější vybíjet nebo je nechat  nemocnými či zraněnými. V jednom  „ekologickém“ covu může být chováno i 3000 slepic, přičemž na  šest slepic může připadat prostor jen m2. A i při tomto způsobu chovu, se může podstatná část života slepic odehrávat v hale. „Ekologické“ chovy jsou v konečném důsledku  vstřícnější spotřebitelům, než-li samotným slepicím.

Ať slepice pocházející z „ekologických“, podestýlkových nebo klecových chovů, končí na stejných jatkách (pokud je někdo nevykoupí) po roce snášení. V této době jsou slepice tzv. vynesené a proto pro průmyslu nepotřebné. Vynesené jsou v době, kdy začíná druhý  snášecí cyklus a slepice se přepeřují. Při přepeřování „nosnice“ nesnáší, čím pro průmysl není chov finančně výhodný.

Na jatka jsou slepice transportovány nacpané v přepravních bednách. Transport může trvat  i 12 hodin, a slepice jsou při něm bez vody a potravy. Mnohdy cesta na jatka je jedinou  příležitostí v životě, kdy slepice mohou spatřit denní světlo, především ty z klecových či podestýlkových chovů.

Na jatkách jsou slepice pověšeny na hák za jejich křehké nohy. Tohle sebou může přinést utrpení, poněvadž vyděšené slepice se snaží z háku vymknout, přičemž si mohou polámat kosti v nohou. Slepice pověšené na háku projedou hlavou elektrifikovanou vodou, která je má omráčit. Může stát, že slepice u kádě s elektrifikovanou vodou zvedne hlavu a následně ji bude odříznuta hlava mechanizovaně nebo pracovníkem jatek bez omráčení.

Vzhledem k rychlosti  a počtu zabíjených slepic na jatkách, může dojít i k  tomu, že slepicím není hlava odříznuta vůbec nebo mají jen lehce naříznutý krk, ony živé poté dojedou až k nádržím pro odstranění peří, kde mohou být opařeny zaživa.

Slepice jsou inteligentní  a vnímavé bytosti

Pokud si myslíte, že slepice  jsou bezduché kanibalky, pak na to zapomeňte. Slepice jsou inteligentní bytosti, cítí bolest stejně jako savci, jsou schopné empatie a mazané obdobně jako člověk.

Studie z Bristolské univerzity - kdy byla kuřátka stresována (např.  ofukováním  vzduchem) a sledovaly se reakce dospělých slepic - ukázala, že dospělé slepice reagovaly na znepokojení kuřátek zrychlením srdečního tepu, poklesem teploty očí či zvýšenou pozorností a zvukovými projevy směrem ke kuřátkům. Toto se ukázalo jako jasný důkaz toho, že slepice vykazují jeden ze základních prvků empatie - schopnost vnímat, vžít se a  sdílet emocionální stavy jiných.

Studie Dr. K-Lynn Smitha a profesora  psychologie Dr. Chrise Evanse z australské Macquarie University líčí slepice jako sociální a inteligentní bytosti, které se přisbůsobují tomu co říkat v závislosti na tom, kdo je poslouchá (jaká jiná slepice je poslouchá). Dr. Smith  říká, že slepice žijí v prostředí, kde se soutěží o jídlo, přístřeší a přátelé čím se stávají mazané jako lidé.

Studie s názvem Sentient Chickens: The Scientific Case for Improved  Standards zjistila, že slepice mohou používat zvuky a gesta k sdělování informací o jejich vnějším prostředí. „Jestliže kohout  najde jídlo, může zavolat a udělat řadu pohybů, a jiná slepice  si na to řekne: Aha, ten kohout našel jídlo.“  říká Smith. 

Dr. Chris Evans říká: „Slepice žijí ve stálých  sociálních skupinách. Jsou schopné se navzájem rozpoznávat  podle obličeje. Mají 24 různých  výkřiků, kterými si navzájem  předávají množství informací mezi sebou,  včetně různých  poplašných hlášení v závislosti na tom, zda se jedná o  predátora  putujícího po zemi nebo po vodě. Slepice jsou dobré v řešení  problémů. Jako trik na konferencích mám občas seznam těchto  atributů,  bez zmínek o slepicích a lidé si myslí, že mluvím  o opicích." a pokračuje: "Snad  nejpřesvědčivější  fascinující schopnost slepic je pochopení, že objekt,  který  je jim vzat a skryt, přesto stále existuje. To je nad chápání  malých dětí.“

Zdroj: „Umělé líhnutí drůbeže“  http://cs.wikipedia.org/wiki/Umělé_líhnutí_drůbeže

„Náš denní chléb“  http://youtu.be/WplYvH-2-gQ (šestá minuta a více) nebo http://youtu.be/KL2HZBJ37m0

„Plynování kohoutků“ http://youtu.be/5c9wF214b0c

„Kur domácí“ http://cs.wikipedia.org/wiki/Kur_domácí

„Klecový chov klesá, ale stále je dominantní“ http://www.animal-health-online.de/gross/2010/06/11/eu-kaefighaltung-ruecklaeufig-aber-noch-dominierend/14100/

„V EU i nadále dominují klece“ http://www.animal-health-online.de/gross/2009/08/27/mehr-als-75-legehennenhaltung-in-der-eu-weiterhin-von-kaefighaltung-dominiert/11287/

„Jak je to se slepicemi a vejci“ http://www.agronavigator.cz/service.asp?act=print&val=72039

„Michal Kolesár - Zlomená křídla“ http://www.youtube.com/watch?v=T-EUMr88cR0

„Vejce z klece“ http://www.spolecnostprozvirata.cz/data/VEJCE%20Z%20KLECE%20-%20preklad%20Laid%20Bare.pdf

„Co si počneme se slepicemi“ http://www.agroweb.cz/Co-si-pocit-se-slepicemi__s43x14372.html

„O ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb“ http://www.biokont.cz/images/z242nr834nk889-710_web1.pdf

„Nařízení rady (ES) č. 1/2005“ http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG:2005R0001:20050125:CS:PDF

„Objeveny základní prvky empatie u slepic“ http://www.physorg.com/news/2011-03-foundations-empathy-chicken.html

„Slepice nejsou hloupé“ http://www.globalanimal.org/2011/03/23/cluck-you-chickens-arent-dumb/11446/

„Inteligence slepic“ http://www.chickenindustry.com/cfi/intelligence/

Odkazy zobrazeny 9.5. 2012.

Žádné komentáře: